Vyplatí se modlit za nový den?

4. července 2011 v 18:14 | D@ve |  zážitky
Dlužím článek o událostech ze 17. červnového dne, který byl pro mě neobyčejně akční. Dělal jsem totiž přijímačky na biblickou školu!


Ráno jsem musel vstát brzy, abych se dostal z Prahy do Kolína na devátou hodinu. Cítil jsem se svěží (což po ránu nebývá často), takže o to silnější motivaci jsem měl k tomu, abych prohodil pár slov s Bohem.

Masarykovo nádraží mě překvapilo nápisem na tabuli s odjezdy vlaků - bylo na ní napsáno, že správná vlaková souprava do Kolína bude stát vzadu. Pěkně jsem se tedy uvelebil v horním patru vlaku City Elefant a vychutnával si horkou čokoládu z automatu. O několik sedaček dál si sednul kluk přibližně v mém věku a těsně před sedmou hodinou se mě zeptala jedna stařenka, jestli tenhle vlak jede do Kolína.
"Doufám, že ano, já tam jedu taky," odpověděl jsem, a stařenka pak s poděkováním odešla.

"Co se to děje?!" proběhlo mi hlavou, když se vlak rozjel deset minut před svým odjezdem. "Sedím ve správném vlaku?"
Vlak se asi po 30 vteřinách zastavil na mostě.
"Aspoň hezkej výhled takhle po ránu," řekl jsem si, "za chvilku se určitě vrátíme, aby ještě další lidi mohli nastoupit. Hmm, ta horká čokoláda takhle po ránu opravdu bodne!"

"Proč tady sedíte?! Tenhle vlak nikam nejede!" pravil hlasitě silnější pán patřící k Českým drahám, "do Kolína jede souprava, která je v zadní části vlaku, a vy sedíte v té přední!"
"No já jsem to pochopil tak, že vzadu znamená dál od nádražní budovy."
"Ne, vždyť přece vlak jede tímhle směrem, takže vzadu je tam," dozvěděl jsem se.

Popadl jsem tedy svůj kelímek s čokoládou a batoh. Zezdola jsem slyšel nespokojený hlas stařenky, která se obávala, aby ten správný vlak stihla. Měl totiž odjet asi za minutu.
"No jo, Český dráhy opět nezklamaly!" proběhla mi hlavou myšlenka.
"Nebojte, já jsem tam zavolal, aby na vás všechny počkali," uklidňoval nás nádražák u dveří. Správný vlak do Kolína, podstatně víc zaplněn lidmi, vyjel asi s 5 minutovým zpožděním.

Plný vděčnosti Bohu jsem si otevřel Bibli se studijními poznámkami a pročítal jsem si úvody k jednotlivým knihám. Po chvilce ovšem na mě padla únava, a tak jsem si na chvíli dáchnul. "Stejně to bude pokec o Bibli, tak to se ňák dá, a ten test z češtiny by taky neměl být problém, píšu si přece blog!" přemlouval jsem v sobě pocit, že jedu na přijímačky nepřipraven!

Do Kolína jsem dorazil několik minut před půl devátou. Z kapsy jsem vytáhl náčrtek cesty k místu, kam jsem posílal přihlášku. Když už jsem měl školu na dohled, spatřil jsem svého kamaráda Radka (který na škole učí). Myslel jsem, že si dělá ze mě legraci, když mi řekl, že přijímačky nejsou tady, ale v jiné budově, na Kmochovce.
"Tady určitě nejsou," ujišťoval mne Radek, "a trefíš na tu Kmochovku?"
"Netrefím."
"Tak já tě tam hodím," řekl Radek s úsměvem a já - plný vděčnosti - jsem nasedl do jeho auta.
"Kdybych tě nepotkal, určitě bych přišel na ty přijímačky pozdě," poděkoval jsem Radkovi a vešel jsem do budovy.

Byl jsem tam první. Po chvilce přišel nějaký kluk. Později jsem se dozvěděl, že je to můj budoucí spolužák. Krátce před devátou přišel i ředitel školy a zavedl nás do třídy. Vyslechli jsme si úvod a k mému překvapení jsem se dozvěděl, že zkouška z biblických znalostí bude písemná, 50 otázek ze Starého zákona a 50 z Nového. Tak to jsem trochu znejistěl. Nebo vlastně trochu víc…

Jako první jsem psal test z češtiny. Naštěstí to byla jenom gramatika (z literatury se mi za těch 5 let od maturity toho docela dost vykouřilo z hlavy). Ale i tak tam bylo několik chytáků, i když celkově to bylo docela lehké.

A pak následovaly testy z biblických znalostí. Několik otázek jsem věděl s jistotou, ale většinu vůbec. Byla to zaškrtávačka, 4 možnosti u každé odpovědi a jen jedna správná. Testy jsem odevzdal jako první. Zřejmě z toho důvodu, že jsem většinu odpovědí tipoval.

Pak následoval nenáročný dotazník, který zjišťoval moje zkušenosti v různých oblastech činnosti v církvi a co by mě bavilo dělat.

Po obědě následovala poslední část přijímaček - pohovor. Dozvěděl jsem se, že jsem z češtiny dostal dvojku a z testu ze SZ jsem měl správně 36 odpovědí (z 50) a z NZ taky! To jsem vážně nečekal! Potom jsem měl říct názor na stávku odborů, která byla den před těmito přijímačkami. A nakonec jsme si popovídali anglicky o společenství křesťanů (sboru), do kterého v Praze chodím.

Večer mi pak přišel email, že jsem byl přijat s výsledným skóre 85 %! Wohoo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Vyplatí se modlit za nový den?

Zcela jistě!
Je to blbost...

Komentáře

1 Lucyje Lucyje | Web | 5. července 2011 v 8:34 | Reagovat

Juu, tak to gratuluju :-) Taky jsem na biblickou skolou premyslela, ale na matersky nejak nemam cas a muj mozek by to nepobral, ono kdyz clovek celej den komunikuje s mrnouskem, tak to je furt "haci,mnami,haji,.." takze clovek je rad ze nakonec sesmoli v poradku vetu, aby se dorozumel s dospelymi :D  Takze zustanu radeji doma u ditka, domacnosti a vareni, kam patrim a je mi v tom dobre :-)

2 D@ve D@ve | Web | 5. července 2011 v 11:15 | Reagovat

[1]: Děkuju :-) Přeju Ti, abys měla se svým dítkem samé hezké chvilky, a dost sil do toho to všechno zvládat. Myslím si, že výchova dítěte je daleko náročnější než studovat biblickou školu. Proto máš můj obdiv, že to bereš optimisticky :-)

3 Elleine Elleine | Web | 12. července 2011 v 16:22 | Reagovat

Wow tak to moc gratuluju! Z češtiny dvojka? Máš můj obdiv... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama