Dopis z pekla a krev

29. dubna 2011 v 11:04 | D@ve |  zam(i/y)šlení
Na včerejším setkání mladých křesťanů jsem viděl video s názvem "A Letter From Hell" (Dopis z pekla). Jak souvisí "Dopis z pekla" s aktuálním tématem týdne na blog.cz "Krev"? O tom je toto zamyšlení.



Chceš uniknout ohnivému jezeru? Chceš, aby tvoje jméno bylo napsané v Knize života?
Pokud ne, nemusíš číst dál. Dostaneš se tam, kam chceš. A s velkou porcí ohně navíc.

Pokud ano, tak potřebuješ přijmout Pána Ježíše do svého života. Jak se to dělá?

Římanům 10:9 Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
10 Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse.
11 Vždyť Písmo říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame."

Efezským 2:8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Můžeš se modlit třeba takto:
"Pane Ježíši, potřebuji tě. Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy. Otvírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána. Děkuji ti za odpuštění hříchů. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě chceš mít."

Pokud ses modlil(a) upřímně, Ježíš vešel do tvého života. Tady je pěkně shrnuto, co to vlastně všechno znamená.

A jak to všechno souvisí s krví?

1.Jan 1:7 Žijeme-li však ve světle, jako je on ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
8 Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.
9 Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý - odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 PrincesS Nikkol PrincesS Nikkol | 29. dubna 2011 v 12:11 | Reagovat

Satááán!!! :-P

2 Marpefi Marpefi | Web | 29. dubna 2011 v 21:58 | Reagovat

Ahoj,

jen Ti chci říct, že nevěřím, že by Bůh dopustil, aby byl někdo zatracen jenom proto, že mu někdo neřekl o Ježíši...když selžeš ty, Bůh pošle někoho jiného...

Takto to dýchá dojmem, že by byl ten člověk přímo zodpovědný za jeho zatracení...ale my nemůžeme způsobit, aby byl někdo spasen - ale ani zatracen!

Tímto však nezpochybňuju to, že máme Pána Ježíše zvěstovat a člověk Jej musí přijmout...s tím vším souhlasím, jen ne s tou formou, která předkládá myšlenku, že člověk "má moc" někoho zavrhnout...

Bůh dává dle mého názoru každému dostatek příležitostí k tomu, aby Jej hledal či poznal...pokud zklamu já, bude to má vina a hřích, to beze sporu...ale nemyslím si, že by kvůli tomu Bůh někoho zavrhl...

Toť jenom k dopřesnění.

S pozdravem

Marpefi

3 D@ve D@ve | Web | 29. dubna 2011 v 23:19 | Reagovat

[2]: Ahoj Marpefi,

naprosto s Tebou souhlasím a děkuju za doplnění. :-)

Líbí se mi myšlenka (slyšel jsem ji na nějakém kázání), že cílem evangelizace (zvěstování Pána Ježíše) není obrátit hříšníka na víru, ale oslavit Boha. Chápu evangelizaci jako životní styl, kdy jsem Božím nástrojem. Bůh si mě chce používat svým způsobem a na mně je, jestli mu to dovolím, jestli s Ním budu spolupracovat.

A pokud se Boha vědomě nezřeknu, tak i když toho asi ještě hodně pokazím, nemusím se bát, že by mě Bůh zavrhl, i kdybych dostal tisíce podobných "dopisů z pekla". Jsem Bohu vděčný za Jeho výchovu, za Jeho trpělivost se mnou a chci, aby se mu líbil můj život v každém detailu. Aby u mě platilo, že "čistota je jistota voňavého života". :-)

4 Marpefi Marpefi | Web | 30. dubna 2011 v 12:58 | Reagovat

[3]: ahojko,

tak tak...někdy se evangelizace bere (a teď kážu i sobě), jako produkt, kdy se jej snažíme vnutit a někoho přesvědčit...jenže ono to je o zvěstování - tedy předložení nabídky, kterou Bůh každému dává.

K tomuto jsme povinni, ale "nic neznamená ten, kdo zasévá či sklízí, ale Bůh, který dává růst"...

Měj se požehnaně!

Petr

5 Nikolas Nikolas | E-mail | Web | 15. června 2011 v 18:26 | Reagovat

Je to sice mimo toto téma, ale - zajímalo by mně (když už si vy křesťani, nebo obecně věřící, dokážete všechno odůvodnit na obhajobu boha), jaký máš názor na misionáře. Protože to jsou lidi, které já začínám nenávidět z celého srdce. Zejména na ostrově Papua, kde domorodcům svou vírou jen ubližují. Myslíš si, že je správné snažit se za každou cenu získat na svou stranu lidi, kteří jsou svým myšlením primitivní, a zneužívat toho?
Už dlouho mě toto téma trápí a plánuju na něj psát článek. A protože jsi člověk, který má naprosto opačné názory než já, tak by mě zajímalo, jak vnímáš tuhle problematiku. Díky.

6 D@ve D@ve | Web | 16. června 2011 v 12:48 | Reagovat

[5]: Ahoj,

děkuju za Tvou otázku. Možná tě překvapím svým názorem na to, že nesouhlasím se vším, co jistí "křesťané" dělají nebo dělali ve jménu Boha. Bůh je dokonalý, ale lidé často dělají chyby.

Z biblického pohledu je každý křesťan misionář. Svým životem prezentuje svoje přátelství s Bohem, ať už je to mezi ateisty v ČR, mezi muslimy např. v arabských zemích (kde hodně křesťanů umírá mučednickou smrtí), nebo třeba mezi vyznavači animismu.

Nevím přesně, jakou máš osobní zkušenost s misionáři na ostrově Papua v Indonésii, kterou máš tak ráda. Na stránkách http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/indonesie/papua-irian-jaya/ jsem se dočetl, že obyvatelé Papuy žili až donedávna tím primitivním způsobem života, jak píšeš, a křesťanští misionáři přinesli zásadní změny. Pokud ty změny znamenají, že přijali Boží lásku, opustili kanibalismus a získali novou naději do života, touhu po vzdělání (a třeba ještě něco dalšího)... Co myslíš, že je na tom špatného?

Mně se na křesťanském Bohu líbí, že mě do ničeho nenutí. Já ho mám rád a chci ho tedy poslouchat. On se o mě stará. Kdykoliv můžu od něj odejít. Ale dosud jsem nenašel důvod, proč bych to dělal.

Samozřejmě jsou i lidé, kteří se snaží pomocí Bible manipulovat druhé (viz například ta Campingova slavná "proroctví" o koncích světa...). Asi tušíš, co si o takových "prorocích" myslím...

Docela mě zajímá, jak konkrétně ti misionáři zneužívají primitivní myšlení domorodců na Papue, jak jim ubližují?

7 aleš aleš | 16. června 2011 v 13:41 | Reagovat

ahoj Nikolas,
rád bych připojil ještě svůj dodatek, také z pohledu křesťana. Omlouvám se, že se do toho "montuju", ale tohle jsem nemohl nepřipojit.

omlouvám se, že je to trochu delší, nějak kratčeji to moc napsat nešlo.

Myslim, že docela chápu tvůj názor na misionáře. Myslim, že dost lidí má tenhle pohled: krásná cizorodá kultura, kterou ničí křesťanští misionáři...Souhlasím s tebou, že kulturní rozmanitost je něco, co má zůstat zachováno a věřím, že Bůh miluje rozmanitost všeho druhu.(já sám jsem sochař, malíř a taky miluju rozmanitost ve všem) Myslím ale, že v případě misionářů je důležité rozlišovat.

Nedávno jsem měl možnost poznat jednoho kluka - američana (asi 25), který vyprávěl svůj životní příběh. Jeho rodiče byli motorkáři, hippies, atd..pak se setkali s Kristem a rozhodli se jít na misii právě myslím do Papuy (nebo do Indonésie, teď si nejsem jistý), a on (jmenuje se Káleb) od svých asi 2 let asi do 15 vyrůstal v džungli mezi kanibali.

Popisoval to tak že:

Tito lidé věřili v duchy, kteří jim přikazovali různé věci.
1.Na vrcholcích hor bylo spousta prasat, v nížinách jen velmi málo - duchové přikazovali, že je dovoleno jíst pouze prasata z nížin.
2.V řekách byla spousta ryb. Duchové přikazovali, že je dovoleno jíst pouze ryby bez šupin - tzn. tito lidé lovili pouze ty miniaturní rybyčky, co ještě neměli na sobě šupiny.
3.Kolem jsou stromy, z kterých tito lidé dělají jakýsi "pudink" - duchové přikazovali, že tyto stromi můžou těžit pouze tehdy, když neprší - a tam prší asi 3 dny ze 4.
4. jediné, co tito lidé mohli jíst stále byl prach ze země.
5. Tito lidé se báli chodit v noci, protože se báli duchů.
6. pokud se kmeny pohádaly, začal boj, ve kterém se zabíjeli a následně pojídali.

a jeho rodiče - misionáři?
jeho rodiče tam prostě s nima jen žili,asimilovali mezi ně.. neříkali jim, co smí a co nesmí dělat...
jen jim občas vyprávěli o tom, čemu věří oni - v Boha, který je nad všema duchama, který je dobrý..atd.

Káleb vyprávěl, že tam viděl opravdovou bídu, že viděl umírat své kamarády hlady kvůli své víře...
Tito lidé se začali postupně zajímat o víru misionářů a nakonec se stalo, že většina lidi uvěřili v Ježíše.
Důsledek byl ten, že přestali umírat hlady, přestali žít ve strachu. Dokonce se prý stalo, že vznikl určitý konflikt mezi kmeny,...už už chtěli vyhlásit boj a pak si řekli:" my vlastně už nemusíme bojovat.." a boj se nekonal...

Doteďka však část kmene stále věří šamanovi - tedy je vidět, že tito lidé nebyli pod žádným tlakem.

Káleb také zmiňoval názor na misionáře, který občas slýchá (vpodstatě to co zmiňuješ ty)a po té, co viděl své kamarády ve své "staré" víře umírat atd. atd. a pak je viděl šťastné, po tom, co přijali Krista...tak říkal, že to moc nechápe.

Pak ještě zmiňoval životní příhodu, která pro mě taky něco vypovídá...Po dost letech se rodiče s dětma octli v Americe a krátce nato se stala tragická věc - nějaký "šílenec" jel v protisměru po dálnici a napálil to do nich. Jeho 1.bratr zemřel, 2.bratr zůstal na vozíčku a maminka problémy ze zády (myslim)...po delším váhání se ale stejně nakonec všichni (včetně bratra na vozíku) vrátili do pralesa, ..protože láska mezi nimi a kmenem byla příliš velká (což bylo patrný i z fotek, který promítal)

nakonec chci říct, že tyhle kmeny stále chodí nazí, mají vlastní písně, vlastní "chvály" Bohu, atd..vlastní způsoby práce, ...úplné podrobnosti nevím... to co už nemají (alespoň většina z nich) ..je strach z duchů, hlad, mezikmenová nenávist... mluví o tom, že našli smysl života (omlouvám se za tyto patetické výrazy, jinak to říct neumím)...

takže shrnutí - myslím, že jde hlavně o to, moudře rozlišovat.
Káleb nyní žije v Praze a chystá se nějak se zase vrátit ke "své rodině" do džungle...je to supr člověk, působí na mě dost moudře... kdybys chtěla na něj kontakt, rád ho zjistim.

na druhou stranu s tebou určitě souhlasím, že jsou i misionáři (a hlavně byli), kteří v těchto kulturách ničili to dobré, manipulovali, zneužívali, a měli špatné motivy..atd.atd...

takže tak. ..Uff:)
aleš

8 Nikolas Nikolas | E-mail | Web | 16. června 2011 v 15:01 | Reagovat

[6]: Díky za odpověď. Konkrétně mám pár příkladů z Papui. Máš pravdu, že dřív žili místní obyvatelé dost primitivním životem a holdovali kanibalismu, věřili v animismus - přírodní síly a duše. A byli spokojení. Pak přišli misionáři. Řekli lidem, že nahota je hřích a darovali jim oblečení. Protože je však Papua v dost vlhkém prostředí, lidem oblečení navlhlo, nachladili se a zemřeli. Druhý příklad je trochu jiný. Misionáři řekli lidem, že polygamie je hřích a pokud chtějí, aby je bůh přijal (dá-li se to tak říct), nesmí mít více manželek. A jeden z domorodců, zaslepený videokazetou, na které se "děly zázraky", jednu ze svých manželek brutálně zavraždil jen proto, aby dokázal, že této víře rozumí.
Primitivního myšlení zneužívají misionáři tak, že přináší videokazety, na kterých jsou tou nejlepší filmovou technikou zobrazeny nereálné věci. Lidé, kteří nemají ponětí o ostatním světě mimo prales, se pak nechají jednoduše ovlivnit. Ale myslím si, že je to jen obyčejná manipulace.
Bohužel tyto dva příklady nejsou jediné. Domorodci se bílých lidí "bojí" právě díky misionářům.

[7]: Já mám tento pohled na věc proto, že si cením posledního místa na světě, které si žije svým vlastním životem bez technologií, bez kontaktu s okolním světem a hlavně spokojeně. Archeologové urputně sledují vykopávky, ale přitom dobu kamennou mají stále ještě na planetě. Navíc tito lidé jsou spokojení, nic jim nechybí a i když je tu vysoká úmrtnost, je to přirozený koloběh života. My, pod vlivem techniky, se sice dožíváme vysokého věku, ale začíná to tu být maličko přelidněno (a bude to horší). A to se o místních říct nedá. Příroda ví, co má dělat.
Samozřejmě nejsou všichni stejní, s tím souhlasím. Ale bohužel je jich dost, kteří jsou špatní.
Konkrétně proti animismu nic nemám. Je to víra vzniklá před několika tisíci lety a vlastně ani nemá pravidla, každý kmen věří trochu v něco jiného a i když se to nám může zdát "primitivní", pro ně je to důležité.
Prostě se bojím, že za chvíli už takový svět nebude. V pralesu budou žít křesťansky ladění domorodci, budou se oblékat, modlit a úplně zapomenou na svou původní víru i život. A to mi vadí, protože Indonésii (a hlavně Papuu) mám opravdu ráda.

Díky vám oběma za názor. Jen jsem chtěla vědět, jak to vy věřící vnímáte.

9 aleš aleš | 16. června 2011 v 15:41 | Reagovat

ahoj,
myslim, že ti naprosto rozumim...je to poslední kousek "původní" země a asi bych si přál to samé jako ty (protože jsem sám vyrůstal na samotě, byť v českym lese.

Ale musím přijmout to, že se svět radikálně změnil a mění, což má vliv po celé zeměkouli :(

co se týče těch lidí a misionářů - věřím, že hlavní motiv misionářů by měl být ten, že oni se setkali z živým Kristem, který jim odpustil jejich hřích, dal smysl života, skutečný pokoj, radost,..atd. a přirozeně mají potřebu tuhle dobrou zprávu říct i lidem na druhym konci světa (zvlášť potom, co vidí "bídu", kterou jsem popsal výše)...a na všechny ostatní věci je potřeba velká citlivost a moudrost - protože můžou vzniknout opravdu tragické omyly (jak jsi psala)...a tito lidé se dají lehko zneužít a zmanipulovat

v kontextu proměňujícího se světa je pak už jen asi otázka, jestli do Papuy přijdou dřív lidi z čistým motivem. anebo podnikatelé, který to tam rovnou celý "vykácej a vymlátěj".

Je otázka zda jsou tito lidé šťastní. Svým způsobem určitě ano - ve srovnání s uspěchanou kulturou západu, která se žene a neví za čím. ..Na druhou stranu (jak jsem již z vícero stran slyšel)často žijou právě ve zmiňovaném strachu, ve zvycích jako např. usekávání prstů za každého zemřelého atd. (jak jsem už popisoval)...

kdybych si já osobně měl vybrat, jestli zůstanu v tradici svých předků a s tím spojeným strachem, nenávistí k soukmenovcům, atd.. a nebo přijmu cestu z toho všeho ven s tim, že i "přijdu" o určité tradice které jsem zdědil, tak bych si asi vybral to první.

jednoduše řečeno, myslím, že je něco pohled zvenku a druhá věc je osobní pohled těch lidí.

ale opakuji - souhlasím, že se to dá (jako cokoli jiného) zneužít.

a určitě jsem pro, zachovat co nejvíc přírody a co nejvíc toho Dobrého... (uvědomuju si, že je to pro mnohé relativní pojem)...z pestrosti kultur.

taky díky za názor

10 aleš aleš | 16. června 2011 v 15:45 | Reagovat

PARDON - OPRAVA NA KONCI TOHODLE ODSTAVCE:)

kdybych si já osobně měl vybrat, jestli zůstanu v tradici svých předků a s tím spojeným strachem, nenávistí k soukmenovcům, atd.. a nebo přijmu cestu z toho všeho ven s tim, že i "přijdu" o určité tradice které jsem zdědil, tak bych si asi vybral to DRUHÝ.

11 aleš aleš | 16. června 2011 v 15:55 | Reagovat

V zásadě věřím, že jde o to, správně  rozlišovat mezi tím, co je dobrá zpráva o Kristu, a co je naše vlastní kultura.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama