Křídla

30. prosince 2010 v 15:57 | D@ve |  (šp)rýmuju
Často mě stresové myšlenky děsí,
víru v mém srdci přemáhá strach.
Volám tě, Pane můj, pomoz mi, kde jsi?
Z temnoty dýchá zoufalý pach!


Zdá se, že podlehnu těm hrozným tlakům,
ze školy, ze vztahů, ze sebe samého.
Chtěl bych být podobný nebeským ptákům,
uletět od stresů do světa nového.

Křídla mi dává důvěra v Tebe,
s Tebou se ničeho nemusím bát.
Mraky v mém srdci vystřídá nebe,
smutek se promění v touhu se smát.

I když je dost věcí, které mě štvou,
fňukáním to stejně nevyřeším.
Raději s křídly chci po nebi plout,
do Tvého náručí vždy se těším!

U Tebe načerpám sílu i nápady,
velikost problémů taje jak sníh.
Stvořitel přece zná všechny ty záhady!
Vždy, když Ti nevěřím, rodí se hřích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luboshak Luboshak | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 14:04 | Reagovat

Tady se mi líbí... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama